Při tvorbě se snažím si neustále připomínat tři základní R – respekt k samotnému dílu, respekt ke čtenářům a respekt k sobě samotnému.
Přeci jen, mé dílo, kniha, scénář, nebo i kurz má existovat v rámci celého uměleckého spektra. Potřebuji si tak připomenout, že má práce má být vkusná, vyvážená a příjemná pro ostatní v rámci ostatní tvorby, která již existuje. Neznamená to, že bych měl kopírovat nebo imitovat ostatní díla, ale potřebuji vnímat, jak má práce zapadá do kontextu již stávající ostatní tvorby.
Egoušek by nejraději vše smetl ze stolu, bez ohledu na ostatní – a to by byla škoda.
Respekt ke čtenáři přichází jako druhý na řadu. Pokud očekávám, že někdo věnuje čas mému dílu, je mou povinností jim projevit respekt. Potřebuji proto věnovat dostatek energie na opravy, editace a korektury a nebát se škrtat, krátit, přepisovat…. Ne každá věta by měla být tesána do kamene. Musím být pečlivý a pokorný vůči čtenářům, protože oni jsou příjemci mé tvorby.
Egoušek by nejraději uraženě zalezl do nory, jakmile ho někdo zkritizuje – a to by byla škoda.
Nakonec, respekt k sobě samotnému. Potřebuji si neustále připomínat svůj původní záměr, proč tvořím. Připomínat si, že chci tvořit to nejlepší, co je ve mně a ne “už to mít za sebou, jen aby to bylo”. Moji povinností vůči mně samotnéme je tvořit to nejlepší, co je právě ve mně.
Egoušek by nejraději spustil kritiku na mě samotného, že nejsem dost dobrý a že to nemá smysl – a to by byla zatracená škoda.
Nepouštějme tedy egouška za volant a nepouštějme ho ani za klávesnici. On se snaží, ale někdy to s tou svojí aktivitou přehání.
Jak vydržet při psaní, pracovat s vnitřními démony, nebát se vnitřního kritika, naplánovat si strukturu a propagaci své knihy, scénáře či kurzu, k tomu je Cesta spisovatele ☺