Také jste si to někdy říkali?
Měli jste nápad, který vás tolik nadchnul, a toužili jste ho napsat. Chtěli jste sdílet svou zkušenost, co jste prožili, a přáli jste si to všechno hodit na papír.
Pak ale přišla ta myšlenka, ta kritika, ta ledová sprcha: „Stejně to nikdo nebude číst.“ Nebo ještě hůř – někdo mi to zkritizuje, napíše hnusný komentář a kdo ví, co ještě.
Tak se na to radši vykašlu, stejně to nemá cenu.
A to je velká škoda.
Protože když se vám podaří to své dílo dokončit, držíte v ruce konkrétní důkaz své kreativity. Nejprve to udělá radost především vám. A proč ne? Strávili jste nad ním třeba půl roku. Stálo to za to, nebo jste raději měli sjíždět ty seriály?
A potom si představte, že najdete jednoho jediného člověka, kterému se vaše tvorba bude líbit. Řekne vám, že si ho s chutí přečetl, že nad ním strávil pěkné odpoledne. Že si ho vzal do na letiště. Že ho zhltl na pláži a zapomněl se při tom namazat (krémem, samozřejmě).
Stálo to za to?
Nebo budete sdílet svá trápení, své bolesti a jak jste všechny své zkoušky nakonec zvládli. Co když si to přečte někdo, kdo tím právě prochází a právě váš příběh jim dodal naději?
Stálo to za to?
„Stejně to nebude nikdo číst“ je jen chiméra, fiktivní strašidelná příšera, která nás brzdí a háže do šedivého kouta, kde nic nemá smysl.
#kreativita #příběh #inspirace #psaní #síla