“Zatím platí, takže dobrý.” slyšel jsem nedávno od pána, který mluvil o tom, jak je ve své práci nespokojený. Zaměstnání ho nijak zvlášť nenaplňuje, ale to není ten zásadní problém. Nejvíce mu vadí toxické vztahy na pracovišti. Jediný důvod, proč zůstává je ten, že má jakž-takž jistotu výplaty.
Peníze potřebujeme, ale za jakou cenu? Chodíme do školy, abychom měli zaměstnání. Pak máme práci, abychom poplatili účty, tedy abychom přežili. Nebo máme rodinu a říkáme, že ji musíme uživit a proto musíme chodit do zaměstnání. Znamená to tedy, že se obětujeme pro svoji rodinu? Nebo jsme v práci jen proto, abychom přežili?
Není nejlepší, abychom všichni dělali to, co je náš největší potenciál a z toho nám přicházejí peníze? Představte si, jaké to je, když chodíte do práce, kde máte skvělý, spokojený tým motivovaných lidí. Jak to vypadá, když všichni pracujeme, protože nás to baví a naplňuje? Místo strachu a toxických vztahů mít důvěru, podporu a funkční tým. Jaké to je, když všichni pracujeme v našem největším potenciálu?
Pokud hledáte ten svůj, rád budu Vaším partnerem na cestě k Vašemu jedinečnému potenciálu ☺.